Skořepa válí

Sto skořápek podruhé

Neválí jenom Skořepa, ale taky Michal Březina. Válíme všichni!

A je to tady!

Ne, fakt, takhle začíná anotace knihy.
U téhle knížky vůbec neva, jestli neznáte první díl – nejedná se o pokračování příběhu, protože v té první prťavé knížečce je sto drabblí, tedy sto kratičkých povídek. No a v téhle druhé je dalších sto.

Drabble o sto slovech

Počteníčko:

  • Na hajzlík

  • Do bordelu

  • Na túru

  • Do práce

  • Na fetish párty

To je myšleno vážně. Ideální četba na cesty, zvlášť na porcelánový trůn, skvělá knížka, co se vejde do kapsy a učaruje každého, komu ji ukážete.

Ilustrace a obálka

O obálku, ale i o vnitřní ČB ilustrace se postaral Michal Březina. Ten upravoval u předchozí knížky Jedno sto skořápek ilustraci od Danici Pružincové, nyní si ji vzal na starost kompletně. Graficky tedy zpracoval a vytvořil vnitřní obrázky, které oddělují jednotlivé tematické sekce.

Anotace

A je to tady! Druhá kniha Skořápek spatřila světlo světa. Na jejích stránkách se můžete setkat s ještě bláznivějšími příběhy všemožných témat od BDSM, fetiše přes pohádky, čuňata, záchody, vykřičené domy až po klasická filmová či přímo ikonicky žánrová vyobrazení v próze. Nebudou ovšem chybět ani bizarně přemýšlivé skořápky, jimž sám autor vytvořil podžánr: „buzarro noir“.
Ne zrovna úspěšný vynálezce sexuálních mašinek prožívá opakovaný debakl, obstarožní upír si radši na baru objedná svůj oblíbený koktejl, aby předal prostor černokněžníku Mrakomrdovi, kterému sekunduje nechtěný šmírák u obchodního centra, hodnotící výbavu právě přilétajícího supermrdiny, a mnohé další… Přesněji celých sto skořápek.
Na základě statistik je prokázáno, že obsah knihy je vhodný pro náruživé konzumenty černočerného humoru. Četbu nedoporučuje 10 z 10 upjatých moralistů.

Tak to jsou Skořápky. Kratičké povídky o sto slovech. Kupujte v předprodeji s 30 % slevou 🙂

Obojek – předprodej: víc sráče a úchyláren

Další kniha

Jo, napsala jsem další knihu. Příběh pomocníka 68 jsem tvořila někdy v době psaní Beden (konkrétně při čekání na redakce), proto už v Bednách najdete na tuto postavu odkazy. Např. na straně 33:

Nebo strana 143:

A strana 162:

Snad to nejsou moc spoilery. Každopádně v knize Obojek jsou některé situace vyprávěny právě z pohledu 68. Setkává se s naším sráčem, proto jsem také udělala Balík sráč. Asi tušíte, že se kus děje Obojku bude odehrávat ve vězení.

Předchozí znalost Beden ale není pro čtení Obojku nutná. Například Dagmar Digma Čechová, která dělá redakce i korektury, Bedny stále nezná, tak si na ní aspoň otestuju, jestli to funguje i samostatně. Mělo by, protože ani jedna dějová linka nesouvisí s mafiánskými praktikami Poddrna a podobně. Společného mají jen toho sráče.

Na druhou stranu je v knize Obojek trochu vysvětleno, proč se archetyp sráče tolik vyskytuje v mé tvorbě. Není to alibismus, spíš naťuknutí, že mé použití jedné postavy pro různé příběhy je naprosto vědomé. Tomu se věnuje hlavně druhá dějová linka s Ešou, jehož příběh se odehrává ve II. světové válce.

Eshovili je důstojník čtrnácté divize ruské armády, děj se odehrává v roce 1942 a sám si prožívá krutá příkoří, jelikož dostane do baterie č. 6 samé kriminálníky a vyvrhele, kteří s ním dost zametají. Bude si umět zjednat respekt? To se dozvíte v knížce.

Třetí dějová linka je pak věnována Emoušovi a jeho strastiplné cestě do staré důlní šachty plné nástrah. Situována je do roku 3023 a určitě už si lámete hlavu, jak se mají tyto tři dějové linky z naprosto odlišných historických období propojit. Napovím jen, že spolu souvisí a propojí se.

Emoušova dějová linka je trochu parodie na Wattpad. Tam jsem totiž knihu postupně publikovala a snažila jsem se vystihnout archetypy místních autorů (a hlavně autorek), takže v knize Obojek najdete kromě Emo-boye i Kovyho.

Snad vám přijde pomocník 68 roztomilý, příběh poutavý a plný nečekaných zvratů (jak mám v oblibě).

Anotace

Uměle vyrobený člověk – pomocník číslo 68 – v roce 2017 bez odporu vykonává příkazy a přijímá svou roli spotřebního zboží. Ruský důstojník Eša, velitel baterie č. 6, se musí ve II. světové válce popasovat s těmi nejhoršími možnými svěřenci. A mladý Emouš? Ten se v roce 3023 snaží opuštěnou důlní šachtou plnou smrtících nástrah dostat do tajuplného cíle. Je vůbec možné, aby tyto tři muže něco spojovalo?

Ilustrace

Koupit

Vrčící naděje – předprodej

Vrčící naděje je v předprodeji, jupí!

Lenka Hnátová

Lenka mi jako první poslala rukopis Anděl? Ne, já jsem Mína. Jestli vám to nic neříká, nevadí, protože tato kniha nakonec vyšla v nakladatelství Petunky pod názvem Nelži, andílku.

Tady je odkaz na e-knihu Nelži, Andílku.

No, já jsem ten rukopis odmítla z toho důvodu, že se nehodil do konceptu nakladatelství Canc. Jednoduše to bylo moc vanilkové a nic, co by mě nadchlo svojí ulítlostí, znáte mě. Tím neříkám, že by to byla špatná kniha, naopak, myslím, že se povedla a obsahuje milý příběh, který zobrazuje rodinné vztahy. Ale jak říkám, nic pro Canc.

Ale autorka se v nakladatelství Petunky docela chytla a vydala tam zatím další tituly: Táhni z mé hlavy a Zmatená nevinnost.

Poslední šance

Ale než Lenka zabodovala u Petunek, neměla vydaného nic. Asi ze zoufalství mi poslala rukopis Poslední šance. Pojmenovala jej tak proto, že se v jiných nakladatelství setkávala s odmítnutím (vč. mého odmítnutí Nelži, Andílku) a řekla si, že tohle bude poslední šance. Tedy že když odmítneme i poslední šanci, vykašle se na to (asi tomu žádný spisovatel nevěří a nevzdá se).
Poslední šance se mi ale velmi zalíbila. Příběh o drsném vojákovi, který když si obleče tričko, jeho bicáky roztrhají rukávy, by mě až tak nevytrhl. Ale jeho setkání s “vlkodlačicí” mě dostalo. Ty uvozovky tam jsou proto, že ona je spíš psodlačice, protože je to sice sexy roštěnka (velká prsa, štíhlý pas, rudé rty…), ale chování má naprosto psí. Asi ideální žena – nemluví, jenom štěká, vrčí, aportuje…
Nadchlo mě, jak autorka vtiskla humanoidně vyhlížejícímu tvorovi dokonale zvířecí chování.
Rukopis navíc obsahoval zajímavou myšlenku postaposvěta, kdy živočišné druhy vymírají, čehož si nikdo přes zuřící válku nevšiml, a nyní se lidstvo marně snaží zachránit. K tomu má dopomoct právě Samael, který je nejen stroj na zabíjení, ale zároveň doktor (voják s titulem, mňam!).

Samael Hrubý

Původně se hlavní hrdina (příběh je vyprávěn ich-formou) jmenoval Samael Niel. Asi zapracovalo podvědomí autorky, ale hned jsem si vybavila slavného amerického herce.
I ostatní měli anglická jména, což mi trochu vadilo. Náhodou jsem zjistila, že autorka pochází z Nejdku, mého oblíbeného kraje. Kdo znáte text Murie, ten se odehrává v Najtku, Krasavicích a na Fribuzi, dokonce sráč z Beden si vystřihne bitvičku u Fribuze, kde zmasakruje tři stovky gaunerů. Kdyby vám to nedocházelo, Fribuzí je myšlena Přebuz = nejmenší město v ČR.
Ale zpátky k Poslední šanci. Nebyla by to Zvelebilová, aby nekafrala do autorčina záměru stylem: Vyser se na Američany, hezky to zasaď k nám a dej jim česká jména!
A autorka se toho chopila bravurně. Samael je tedy Hrubý, což k jeho povaze i postavě sedí jak prdel na nočník, tlustý kapitán je Mach, atd.

Záplava hebkých chlupů

A nebyla bych to já, kdybych nekafrala i do názvu. “Poslední šance” se jmenuje bambilion knih a hrozilo, že by tento skvost zapadl. Proto jsme s autorkou zamozkobouřily a vymyslely název Vrčící naděje.
Ona totiž hlavní hrdinka příběhu nejen vrčí a kouše, ale je také náležitě roztomilá a její bělostný kožich neskutečně hebký. Což by mohli ocenit hlavně příznivci furry. Nikdy jsem se nesetkala s “vlkodlakem”, který by byl tak sympatický, rozkošný a k poňuchňání!

Vinca Dark boduje

Pak nastala ta nejzásadnější otázka – obálka.
Autorka původně chtěla, abych ji nakreslila já, akorát já neumím kreslit (dle vyjádření hned několika akademických malířů), ale hlavně bych nevystihla roztomilost. Umrlce, sráče nebo tragického sebevraha klidně, ale ňuchňatou fenku? Ee.
Proto mě napadlo oslovit Vincu Dark, která vyhrála loňskou soutěž a její baletka v kouli zdobí obálku Růžové apokalypsy. Je neskutečně šikovná a má dokonale vybroušený styl. A tak to máme – rozkošnou obálku, která ukazuje hlavní hrdiny v jejich plné kráse (dokonce je Samael pěkně zjizvený) a jestli vám připomíná pohádkový motiv Karkulky, jedině dobře 😉 .

Redakce

No, takže na rukopise s autorkou intenzivně pracujeme. V rámci redakcí mě napadlo hodit to celé do přítomného času, takže je s tím asi 600x víc práce než s jinými rukopisy. Jestli někdo bude zase na DK prskat, že si s tím nakladatelství nedalo záležet, tak budu… Nevím, asi štěkat!
Už teď si můžete knihu koupit v předprodeji, dneska (6. 5. 2023) jsem ho spustila. Těšte se, my se určitě těšíme!

Rosana

Anotace

Válka skončila, ale nyní lidstvo čelí mnohem horšímu nepříteli. Takovému, který nedělá rozdíly a jde si pro nás všechny. Lidé přestávají býti lidmi a vlci už nejsou vlky. Svět se mění, živočichové postupně vymírají a ani my nezůstaneme ušetřeni.

Já, Samael Hrubý, vysloužilý voják, jsem dostal nové rozkazy. Ty zahrnují důvěru, přátelství, péči, ochranu a další kraviny, kterým jednoduše nerozumím, protože jsem byl stvořen k boji a zabíjení. Podaří se mi zdánlivě nemožný úkol splnit? Neztratím se v nadpozemské záři modrých očí? Neutopím se v záplavě bělostných, načechraných a hebkých chlupů? Tahle naděje na záchranu lidstva totiž pěkně vrčí i kouše.

Oslavme spolu příchod jara

Zimu jsme náležitě oslavili knihou Přání!, která má na každé stránce několik sněhových vloček a ten mráz ní úplně čiší, příchod jara bychom také měli náležitě oslavit. Osobně mám raději jaro/ léto než sychravo a mráz.

Paní jara v předprodeji

18. březen beru jako magické datum. Má narozeniny moje babička a zároveň Jakov Džugašvili (který mi byl inspirací pro jednu postavu do knihy Obojek), ale také spouštíme předprodej knihy Paní jara!

Anotace:

Příběh Vesny, bohyně jara.
Když svět, jako ho dnes známe, už neexistuje.
Když děti vyrůstají jen v ústavech.
Když další válka zničila i poslední střípky lidskosti v nás, přichází ona.
Paní jara zahalená v oparu prvních jarních bouřek – bohyně, která je připravena postavit se na stranu obyčejných smrtelníků.
Stala se totiž jednou z nás.

Nevím, kdo tu anotaci vymyslel, ale líbí se mi. Je napsaná i z druhé strany obálky.

Tvůrkyní obálky je opět jako u knihy Přání! Zuzana Valková. Odvedla naprosto dechberoucí práci!

O čem to je

Po práci na knize Přání! jsem byla od Leandry zvyklá na trochu opepřené pohádky. Nejprve mi poslala rukopis Třetí dcera, který má úžasný příběh, ale je napsaný… tak trochu… neLeandrově. Je v minulém čase a er-formě, což si myslím že autorce vůbec nesedí, jelikož je přebornice v přítomné ich-formě.
Tak mi poslala rukopis Paní jara, s původním názvem Královna květin. Jéj, já byla nadšená. Moc se mi líbí svět, který vystavěla – všechny děti vyrůstají v ústavech (asi jak si to představovali Marx a Engels) a v určitém věku si je adoptují rodiče, kteří si je vybrali. Ačkoliv je to fantasy s echt pohádkovým motivem, z knihy mrazí. I já mám teď husí kůži, když vzpomínám na ten příběh, který jsem četla někdy o vánočních prázdninách.
Proto jsem dílo zařadila k fantasy, ale i thrillerům a postapo. Autorka to neví, tak jí to neříkejte, ale já v tom tu dystopii (zase trochu jinou, než vydává Pavel Hénik) vidím, navíc se to odehrává po několika dalších světových válkách.
Asi bych vás měla varovat, že je to první díl z trilogie. Hned po dočtení jsem psala dotaz autorce (byl zrovna Silvestr a ona měla nejspíš jiné starosti), jak pokračují druhý a třetí díl. Nechtěla mi to říct vůbec, ale po naléhání mi to prozradila. Celý koncept jsem si zamilovala, a i když je pro malé začínající nakladatelství (jo, furt jsme začínající, dokud nebudou čísla černá, budeme začínající nakladatelství) dílo na díly obrovský risk, šla jsem do toho. Protože tenhle fantasy postapo thriller je prostě dokonalý!

Galvanoplastika

Odesláním úžasného textu ale práce na knize nekončí, naopak začíná. Naštěstí mám kvalitní pomocné síly, sama bych všechno nezvládla a ani neuměla. Tak úžasnou obálku, jakou vytvořila Zuzana Valková, bych neudělala ani ve snu. Redakce i korektury jsem zase svěřila Dagmar Digmě Čechové, která má ráda knížky od Leandry a holky spolu pěkně spolupracují.
Takže se ptáte, co dělám já? No, třeba dneska už 8 hodin přidávám produkty na e-krám, abyste si mohli knížku koupit v předprodeji. Ale nebyl by to Canc, aby vám ke knize nenacpal hafo serepetiček, že jo.
Takže ke knize v předprodeji dostanete (mimo slevy 30 %) ještě placku a zrcátko (motiv udělá Zuzana Valková). No a vymyslely jsme s autorkou zase balík. Hrnek se k tomu moc nehodí, ale svíčka bude. Tentokrát jedna. Co je ale asi nejlepší kombo – kromě svíčky, zrcátka, záložky, knihy a placky najdete v balíku i šperk.
Tak jsem se pustila do galvanoplastiky, konkrétně poměďování nekovových předmětů galvanickou metodou.

Jo, s mužem jsem si doma postavila laborku. Je hned vedle 3D tlačenky. Manufakturka…
No, takže když mi začaly jarní prázdniny (ty určo vymyslela Paní jara, protože jinak bych už asi vraždila), napadlo mě pustit se do experimentů.

Jenom abyste věděli, v lednu jsem absolvovala kurz galvanoplastiky s akreditací MŠMT a všechno vypadalo tak jednoduše…
Stejně myslím, že nejtěžší na tom všem bylo, že jsem se musela vydat do světa a shánět na to věci. Prostě dvě 1,5 cm tlusté placky z čisté mědi, kyselinu sírovou a grafit ve spreji v Tescu nekoupíte. Ježiš, já byla asi v šesti obchodech a vyplázla desítku. To ale počítám i maličkosti, jako barevné vosky, které jsem už objednala přes net.
Zvesela jsme s mužem všechno zapojili a pustili se do pokovování kytiček.
Frčelo to půl dne a chudák karafiát nechytl ani trochu mědi. Pak jsme zjistili, že potíž je v desetinných číslech, protože je fakt rozdíl 0,15 Ampéru a 0,015 A…
Po nastavení správného proudu jsme chudák karafiát úplně dodělali. Zemřel za vlast. Stal se pokusným subjektem a budeme na něj vzpomínat v dobrém.
Na řadu přišly lístky a kytičky (jak se dávají na hřbitov… Chrizantény, říkám to dobře?).

Chudinky kytičky ale dopadly naprosto tragicky. Je na nich moc tlustá vrstva mědi, rachtaly se v roztoku 4 dny, jsou pomačkané a celkově smutné. Svině tragikytičky!
Lístky jsou na obrázku výš. Myslím, že dopadly docela obstojně.

Ale my se s mužem nevzdáváme. Pořád to zkoušíme. Do další várky kytiček vkládám velké naděje. Dokonce to vypadá nadějně.

Já věřím, že to dokážeme. K Balíku Paní jara bude totiž šperk takhle z mědi. Budu tam k produktu asi průběžně přidávat fotky, co se nám podařilo vyrobit.
Pokud byste pak třeba takový šperk chtěli (zapomeňte na obrázek těch nepovedených kytiček výš), bude určitě k prodeji i samostatně. Každopádně předobjednatelé Balíku Paní jara mají šperk (bez řetízku) v ceně. Ještě budu muset objednat nějaké pěkné šlupny (to je takové to očko, do předvčerejška jsem netušila, že se tomu tak nadává).
Uděláme to tak, že kdo dřív přijde, ten dřív mele. Jinými slovy – nadělám půl bambilionu přívěšků a ten, kdo si balík objedná první, bude mít největší výběr (prostě si vybere z fotek, jaký se mu líbí nejvíc).
Trochu odkazů na knihu a balík:

Co ještě nakoupit

Aby toho nebylo málo, udělala jsem balíky i z Leandry.
Můžete si koupit Balík Leandra, kde jsou knihy Přání! + Paní Jara + serepetičky k tomu, nebo E-Balík Leandra, kde jsou e-knihy Přání! + Paní jara.
Jo a nezapomínejte na Balík Přání!, sice je zima (snad už) v pi*i, ale mně tady zbyly hrnky i svíčky :D.

Ještě galerie fotek a končím, jsem chtěla napsat kratičký příspěvek a místo toho tu mastím už 2 hodiny takovej canc :D. Papa, Rosana

Esence hrůzy v předprdeli

Tak jo, Esence hrůzy vstupuje do předprdele :D. Jéj, to byla sranda. Nejdřív si knížku objednejte, pak vám to povím.

No, takže někdy v létě se mi ozval Jan Hlubek, že má sbírku povídek a jestli bych ji chtěla vydat. Jako nechtěla, mám to nakladatelství na parádu a rozhodně nechci vydávat nějaké knihy, že jo.

Přečetla jsem si hororové povídky. Některé byly slabší, některé lepší. Ale totálně proti srsti mi byl název plánovaného sborníku: Osidla temnoty. Nejprve jsem si myslela, že je to nějaký kousek ze série “Zrnka temnoty”, ale pak mi došlo, že tuctovější název asi nïkoho nenapadl. V reakci na děj mnohých povídek jsem si sbírku pracovně přejmenovala na Zvracení temnoty.

Název “Zvracení temnoty” se ale autorům nelíbil. Znáte to – jak se na něčem podílí dvacet lidí, každý do toho kecá. Nenechali si vysvětlit, že to bude geniálně googlitelné, protože “Zvracení” nemá v názvu žádná česká kniha, upoutá to pozornost a tak dále. Takže jsme hlasovali o novém názvu. Esence hrůzy je fajn, protože to může být jednotné i množné číslo, autoři byli vesměs spokojení a zbývalo už jenom udělat obálku.

Obálka

Nevím, jestli se vám video ukazuje, kdyžtak si kliknětena náš kanál:

https://www.youtube.com/watch?v=uSt5EFCEeFk

V tom videu vidíte, jak maluju umrlce. Napadl mě poté, co jsem si přečetla jednu z povídek: “Pán oprátek”. Ta byla vskutku povedená.

Kterak se hloupý Honza editorem stal

Dneska Jan Hlubek použil tento slogan a ten se mi zalíbil. On je totiž editorem sborníku – dával do kupy jednotlivé povídky, organizoval, překládal ze slovenštiny, komunikoval s autory a dělal prostě tu náročnou ekl práci, kteoru málokdo ocení. Skoro nikdo. Já ji ocením, protože jsem ráda, že jsem ji nemusela dělat sama.

Jenomže když někteří autoři (zejména autorky) uviděli finální obálku, kterou upravila Theresa Black (barevně, přidala titul a tak), namíchli se, protože je tam napsaný pouze Jan Hlubek. Což mně nepřijde divné, zaprvé tam má také povídku, zadruhé se na tom objektivně nejvíc nadřel a zatřetí – je dobré, když na obálce nějaké jméno je.

Vznikl kolaps, kdy autoři navrhovali dát na obálku zvučnější jména, ale když jsem pátrala, kdo je z nich teda nejslavnější, nějak se nikdo neměl k tomu, aby se přihlásil.

Důsledkem byl odchod některých autorů, kteří byli pobouřeni tím, že je na obálce nejen uveden, ale také… nakreslen.

Je pravda, že jsme si z toho dělali srandu už v kreslícím strýmu, ale musím přiznat, že jsem Jana jednou viděla a tomu zombíkovi (předlohou mi byl záběr z Walking Dead) moc podobný nebyl. Ale třeba za ten měsíc (od konání Horrorconu) stihl takhle pěkně shnít, nevím.

Pokud jste však ještě někdo přesvědčen, že Jan má největší ego, co se týče sborníku, tak vás vyvedu z omylu. Tuhle knihu jsem se totiž rozhodla vydat proto, abych někde upíchla svoji geniální povídku Třináct let. Takže v poměřování čů… ega jsem vyhrála. Ha!

Takže přejte sborníku hodně štěstí, veselé vydání a málo zhroucených autorů. A kupujte jej v předprodeji, doporučujte a těšte se.

DěsupánVojtěch Mokrý
GeodetJiří Koreš
Krev na sněhuMark Epocha
666Michal Knotek
Pozvánka na onen světJan Hlubek
Pán oprátekPetr Boček
Romero…Roman Bílek
Synové svých otcůIvan Kučera
TemnotaTomáš Marton
Žal hraběnky KláryJana Pacáková
Třináct letRosana Zvelebilová
Poslední hřích správce AugustinaPavel Hénik
TabuRadoslav Kozák
Fantom DivadlaKristina Haidingerová
IlustraceErika Ena Adamcová
Předmluva a tyhle kecyJan Hlubek

Idea. Lid vyšel a vy pořád čekáte…

Je to tak. Úžasný, barevný, veselý a hravý komix (jak píše autor, není to chyba, prostě to není obyč komiks, ale komix) vyšel. Konkrétně 29. 9. 2022.

Jak je tedy možé, že ještě není u vás doma? Odpověď je snadná. A není to: “Chceme vás ošulit, muehehehe!”

Jakmile knížky dorazily z tiskárny, poslala jsem je zásilkovnou autorům, aby tam pro vás napsali věnování a podepsali se.

Asi tušíte, že když se na díle podíleli dva autoři – F. Burdych jako autor textu (scénárista) a La Sacra jako autorka kresby, pak je podepisování a věnování trochu komplikovanější.

Hlavně se oba soustředí, aby věnování napsali správně, toje těžká logistika :D.

Takže v pondělí mi pan Burdych bude komiksy posílat, jakmile mi dorazí, zvesela je rozpošlu vám. Nebojte, nechceme vás ojebat.

A máte se na co těšit :).

Káva každé půlnoci – předprodej

Knížka od Theresy Black Káva každé půlnoci je v předprodeji. Trochu nečekané, ale jo.

No, ale na co čekat, že jo? Jak říkám, seběhlo se to děsně rychle. Rukopis mi autorka poslala někdy v srpnu. A jak víte, nějak se mi u těch rukopisů utvořila šílená fronta. Takže se mě autorka skoro denně ptala, jestli jsem to už teda četla…

Neodradilo mě to, naopak jsem byla velmi zvědavá, jak tahle “nejslavnější kniha wattpadu” vypadá. Respektive co je v ní napsané.

Autorku totiž odmítlo nakladatelství s tím, že je to moc dlouhé a výroba knihy by byla značně nákladná. Což je pravda a také jsem se toho trochu bála, protože 500 NS rukopisu je už pěkná pálka.

Ale přečetla jsem to prakticky jedním dechem (kdybych nemusela spát a chodit do práce, tak bych se od toho asi ani neodtrhla). Jako vůbec mi nepřišlo, že to má tak obří rozměr, protože je text čtivý a i přes pomalé tempo příběhu se tam pořád něco děje.

Dialogy jsou opět vybroušené s notnou dávkou sarkasmu a musím říct, že ke konci jsem byla dost napjatá, přitom z pohledu obyčejného civilisty šlo o takovou kravinku. Pak jsem mohla druhý den v práci zdechnout, protože jsem toho moc nenaspala, jak jsem musela znát konec :D.

Ale stala se taková věc, že to ve mně několik dní rezonovalo, myslela jsem na ten příběh a nedokážu říct, co má v sobě ukryté za kouzlo, ale očaroval mě.

Obálku se mnou autorka konzultovala kupodivu ještě dřív, než jsem se dostala ke čtení. Původně byla jen v odstínech šedi. Ona pořád lobuje za tu šedou, že je to takové více hodícíse, ale já do ní furt valila: “Naser tam hnědou!”

Myslím, že obálka je teď dokonalá! Nasrat hnědou!

Dala jsem tomule megamonstóznímu projektu zelenou a autorka nadšením začala vymýšlet pí*ovinky, které bychom v prodeji mohli spolu s knihou nabízet. Dneska jsem 10 hodin v kuse seděla a klapala do e-krámu 95 variant, proto pevně doufám, že si tam vybere každý něco.

Autorka si namyslela hrnečky, placky, já jsem jí vnutila mé oblíbené klíčenky a dokonce jsme připravili krutopřísný balík, kde bude prostě všechno.

Tak si to kupte v předprodeji, kniha sice vyjde až v únoru 2023, ale co kdyby náhodou nebyla k dostání?

Anotace:

Každý má nějaké tajemství; malé, velké, absurdní, tíživé…

K malým tajnostem devatenáctileté Rosemary Walkerové patří její poměrně netradiční rituál: každou půlnoc pije kávu. Už několik let je jejím společníkem, na kterého nedá dopustit – zatímco ve dne povzbuzuje, v noci uspává.

Je tu ovšem jedno další tajemství – velké, tíživé, pro některé absurdní – a tím je její boj s bulimií. Ta se ukazuje jako velice silný protivník, snad nepřemožitelný, hlavně když je na blízku zrcadlo.

A přestože jsou jí přátelé a rodina oporou, tento boj prohrává. Zdá se, že jediný, kdo jí může pomoci se zachránit, je její nevrlý učitel.

Přání! v předprodeji a ukázka z Vesmír rozhodl jinak

Dnes jsme spustili předprodej knihy Přání!

Ten vykřičník je součástí názvu, ale taky to chci vykřičet do světa, protože tohle je moc hezká knížka s naprosto neotřelým a originálním příběhem. Jako fakt mě dostal a hned po přečtení rukopisu jsem byla úplně mega nadšená.

Až mě i trochu štvalo, že kvůli vánoční tématice budeme knihu vydávat až v listopadu, protože jsem to prostě chtěla mít hned!

Tou vánoční tématikou jsem myslela zasazení děje knihy, ale také fakt, že jednou z postav je Mráz. Úžasný sympaťák. I hlavní hrdinka je docela chytrá holčina a nevybavuji si, zda mi byl někdo nesympatický. Prostě i ti záporáci měli něco do sebe.

Je to vyloženě pohádka pro dospělé, proto bych to označila spíš 12+. Nebojte, není to slaďoučká romantika, ale pořádná jízda.

Také bych měla zmínit úžasnou grafiku od Zuzany Valkové. Ta vytvořila dechberoucí obálku i doplňkové grafické prvky dovnitř knížky. Musím přiznat, že jsem po kouknutí na obálku byla trochu skeptická, jestli to třeba nebude nějaká slaďárna, ale vězte, že k ději sedne jak pr*el na hrnec.

Kdybyste si chtěli knížku pořídit, případně ošéfovat vánoční dárky, pak stačí kliknout na tlačítka, kterých jsem sem dala jak na*ráno.

Můžete si koupit nejen knihu, ke které dostanete placku a záložku, klasika, ale i prďácký hrneček s potiskem. A pro fajnšmekry máme “Krutopřísný balík”, ve kterém je hrneček, knížka, záložka, placka a dvě svíčky. Akorát nachystaný pro vložení pod stromeček a tadá! Radost pro všechny je na světě!

Ten balík bude k dostání jenom v předprodeji, až kniha vyjde, už nebude možné objednat si ho. Hrnky možná nějaké zbydou, ale to také není jisté, takže makejte a objednávejte.

Jo a málem bych zapomněla:

BEZ VÁS KNIHA VYJDE!

Muhehehehe! Akorát vy nebudete u toho a ochudíte sami sebe, své přátele, známé, neznámé i nepřátele. Takže budeme všichni spokojení, když kniha vyjde s vámi ;-).

Tohle se taky povedlo. Jsem se u autorky ujišťovala, zda jí nevadí šílené označování věcí na e-krámu. Říkala, že nevadí :D.

Anotace

Po nehodě rodičů touží Karin po jediném – aby se její matka uzdravila a ona se mohla vrátit do školy. Proto nezaváhá, když jí Pán Mrazu nabídne jedno splněné přání. Jenže co když za něj bude muset později draze zaplatit? Dívka má pouhý rok na to, aby se rozhodla, co je pro ni cennější. Zdraví matky a štěstí mladší sestry, nebo její vlastní touhy a sny? Zatímco jinde se čas zastavil, pro Karin se z týdnů stávají dny a z minut pouhé vteřiny. Jsou totiž rozhodnutí, na která ani věčnost nestačí…

A nebyl by to správný chaos, kdyby se všechny důležité věci neodehrály v horizontu dvou dnů, že jo?

Takže dnes jsme mimo spuštění předprodeje Přání! také uveřejnili ukázku prvních dvou kapitol z knihy Vesmír rozhodl jinak.

Můžete si je přečíst na stránce: https://www.canc.cz/poctenicko/

 

Jedno sto skořápek a (Ne)spoutaný Vlk vyšly, Vesmír rozhodl jinak vyšel napůl

No, tak tu máme první září. Pro učitele (mezi které se také řadím) je to nejbláznivější den v roce. Bláznivý je celý týden předtím a pak i týden poté. Proto tuhle novinku píšu až teď, páč se z toho všeho můžu posrat :D.

(Ne)spoutaný Vlk

Předprodej knihy (Ne)spoutaný Vlk skončil mnohem dřív, už 1. 8. 2022. Knížka vyšla včera, tedy 31. 8., ale e-kniha byla na světě už 23. 8. Tu jsem rozeslala předplatitelům, dokonce jeden zákazník jako nevidommý dostal RTF, aby mu to mohl MS Word předčítat.

Když píšu, že vyšla, tak se to stalo přesně tak, že mi knížky z tiskárny dorazily domů, já jsem je zabalila a poslala hned autorovi, aby tam mohl napsat věnování. V tuhle chvíli se s věnováními morduje, pak mi to pošle zpátky a já vám knížku pošlu… Ještě že máme tu zásilkovnu.

Jedno sto skořápek

Druhou knížkou, která vyšla taktéž 31. 8. 2022, je “Jedno sto skořápek”. Myslela jsem, jak to bude prťavá knížka, ale ona je docela tlustá :D.

Taktéž jsem poslala autorovi balík, a ten podepíše a očísluje prostě všechny (prvních sto). Až mi zásilkovna doručí pakl Skořápek, já to nabalím a rozpošlu.

Vesmír rozhodl jinak

A poslední knížkou, která vyšla 31. 8. 2022 je “Vesmír rozhodl jinak”.

Ona poslední srpnový den vyšla jenom napůl, tedy jen jako e-kniha.

Teď se chystám předplatitelům elektronickou verzi knížky rozeslat. Jinak je v tisku a přibližně za 14 dní až tři týdny bude i tištěná na světě.

Jako fakt se moc těšíme, opravdu. Bude krásná!

Využijte toho, že na Vesmír rozhodl jinak stále běží předprodej a můžete mít knížku za nižší cenu a i s věnováním autorky, protože po vydání to bude trochu komplikovanější.

Věnování od autorů

Tím se dostávám k poslednímu bodu dnešního hlášení: věnování od autorů.

Bohužel ta logistika je potvora, takže pokud budete kupovat nějakou knížku v předprodeji, věnování je samozřejmost (ne-li nutnost, protože autory těší, když mohou psát věnování).

Ale u knížek “po vydání” už to nebude tak snadné. Pokud se nebude jednat přímo o moje knihy (Bedny, Smrdutý kojot), tak musím dílo autorovi poslat, on mně zpátky, stojí to peníze a trvá to cca týden, když hneme zadkem. Proto “věnování” do knihy po vydání knihy bude bonusová položka za kilčo, protože zasílání sem a tam.

To je všechno, přeji mnoho úspěchů do nového školního roku a těšte se na další knížky z nakladatelství Canc!

Rosana

(Ne)spoutaný Vlk v předprodeji

A aby nebylo málo předprodejů, máme tu novinku – (Ne)spoutaný Vlk. Už jste mohli vidět na stránce Eroplánu https://www.canc.cz/eroplan/, že se tento titul chystá a můžu vám prozdradit, že se s textem blížíme do cílové rovinky.

Co vlastně můžete od této knihy očekávat? Rozhodně se nebojte, že by šlo o nějakou drastickou oplzlost. Mě naopak při čtení rukopisu překvapilo, s jakou až něžností i vtipem jsou peripetie hlavního hrdiny, pana Vlka, vyprávěny.

Děj se točí kolem praktik BDSM, ale rozhodně v tom nehledejte druhé “odstíny šedi”, protože tenhle příběh hraje všemi barvami spektra. Nic není černé nebo bílé, ale ani šedé. Sami poznáte, že pan Vlk je prostě normální pracující muž a ne všechno se točí jenom kolem sexu a výprasku.

Neznalí tématiky se nemusí vůbec bát, že by se v pojmech ztráceli, protože je vše hravou formou vysvětleno naprosto pochopitelně a tak přirozeně, že vás při čtení ani nenapadne nic o úchylkách a perverznosti. Jinými slovy – stejně jako sex je součástí života dospělých, BDSM je jeden z možných životních stylů.

Samozřejmě by to nebyl Canc, abychom vydávali obyčejné dílo. Čím je tedy (Ne)spoutaný Vlk výjimečný?

Určitě úžasnými fotografiemi! Sám autor pro knihu nafotil své vlastní “hračky”, které dohromady dávají vkusný celek, možná i módní styl. Neznalí (nebo prostě Vanilky) se při čtení příběhu nejen poabví, začervenají, vzruší, zasmějou… ale i poučí.

Koupí knihy v předprodeji získáte tradiční slevu 20 % na knížku, klíčenku “Trojnou monádu”, což je znak milovníků BDSM, ale i dalších praktik, a záložku.

Anotace:

Pan Vlk se drží motta: „Člověk v životě většinou nic neplánuje dopředu, ale život plánuje za něj.“ Ten jeho se docela vyřádil, což způsobilo Vlkovo jiné vnímání světa plného nástrah, strachu, touhy i sexu. Dá se říct, že pan Vlk nyní žije dvojí život. Stejně jako ostatní lidé chodí do práce, jí a spí, avšak za zavřenými dveřmi se oddává BDSM hrátkám.

Žurnalistka Romana chce, aby jí pan Vlk tyto dveře pootevřel a nechal ji nahlédnout do života sadomasochisty. Vnutí se na návštěvu do jeho domku na Moravě a začne vyzvídat.

Když se pan Vlk prořekne, že: „Člověk, který by o tom chtěl psát, by to měl sám zažít,“ Romana kupodivu souhlasí s tím, že se na deset hodin stane jeho hadrem na podlahu. Avšak za podmínky, že si poté pozice prohodí.

Pan Vlk, při názorné ukázce, co obnáší BDSM, pouta, obojky i latex, vypráví Romaně své zážitky z minulosti. Některé si však nechává pro sebe jako krásné vzpomínky na předchozí vztahy.

Kniha (Ne)spoutaný Vlk není výkladem nejdůležitějších pojmů ze světa BDSM pro neznalé jako v učebnici, ani bezduchá erotika, naopak odkrývá velmi zajímavý život lidí s vášní pro hry a v neposlední řadě dobrotivé srdce pana Vlka, který v hledání lásky a souznění prožíval různé peripetie i dobrodružství. Podaří se mu najít tu pravou? A co když Romana není ta, za koho se vydává?

Koš0
Košík cítí ve svém nitru prázdnotu.
Pokračovat v nakupování. Víc věcí!
0